Jak funguje tepelné čerpadlo vzduch voda

Při popisu principu tepelného čerpadla se zdrojem tepla ze vzduchu je třeba zmínit tři hlavní body:

• spodní voda – bod, kde se ze vzduchu získává „nízkoteplotní“ (teplota, tlak) energie,
• TČ chladicí okruh tepelného čerpadla – místo, kde se energie ve formě tepla přenáší z bodu s nižší teplotou (spodní zdroj) do bodu s vyšší teplotou (horní zdroj),
• horní voda – okruh topného systému, který umožňuje pokrýt požadavky na vytápění budovy a ohřev užitkové vody.

U tohoto typu tepelného čerpadla je atmosférický vzduch přiváděn do okruhu chladiva čerpadla prostřednictvím ventilátoru výparníku. Poté proudí do výparníku čerpadla a ve výparníku odevzdává energii ve formě tepla, čímž zvyšuje teplotu chladiva, které se vaří a stává se plynem. Chladivo ve formě plynu je zase vedeno do kompresoru, kde se stlačuje, a tím ohřívá. Stoupající teplota umožňuje předávání tepla v kondenzátoru do topného systému budovy. Po předání tepla se plyn ochladí a zkondenzuje v kondenzátoru. Poté, co projde expanzním ventilem, sníží svůj tlak a teplotu a proudí do výparníku. Zde se teplo opět odebírá ze spodního zdroje (vzduchu) a proces začíná znovu. Během této doby odebírá topná voda teplo z kondenzátoru a oběhové čerpadlo jej odvádí do topného systému budovy (ústřední vytápění) a/nebo do spirály ohřívače teplé vody (TUV).

Vzduch jako nižší zdroj tepla

Atmosférický vzduch se jako spodní zdroj tepla vyznačuje prakticky neomezenou dostupností. Jeho použití proto vyžaduje nejmenší investice do přípravy staveniště. Kromě toho je vhodný pro stávající budovy na nepříliš velkých pozemcích. Účinnost tepelných čerpadel využívajících jako spodní zdroj vzduch je však nižší ve srovnání s čerpadly odebírajícími teplo ze země nebo podzemní vody (např. nižší hodnoty COP a SPF). To je způsobeno kolísáním teploty v důsledku výskytu nízkých (venkovních) teplot vzduchu v době vysoké potřeby tepla v budově.